Svatby jsou drahou záležitostí, o tom není pochyb ani sporu. Musí se investovat do květinové výzdoby, do svatebních šatů a také do snubních prstenů. Právě nad snubními prsteny se na malou chvíli pozastavme. Jedná se totiž o klenoty, které jsou na celý život. I proto by se na nich nemělo šetřit. Snubní prsteny jsou zkrátka něco, co s vámi už bude napořád.
V souvislosti se snubními prsteny se nabízí otázka, jak to s nimi vlastně začalo. Kdy vstoupily na trh, kdy se staly součástí našich velkých dnů? Zlaté šperky s diamantem nepředstavují jen symbol, ale i tradici.
Snubní prsteny jako symbol sňatku
Dnes jsou snubní prsteny brány za symbol sňatku. Nabízí se však otázka, odkdy jsou vlastně snubní prsteny za symbol sňatku brány. Pokud bychom zabrouzdali do historie, zjistili bychom, že snubní prsteny se začaly objevovat už ve starověkém Egyptě. Už tehdy byly ženy kroužkovány na počest uzavření sňatku. Tehdy se však nekroužkovaly zlatem, ale prsteny se vyráběly z dostupných materiálů, které měly dlouhou životnost. Nejčastěji se tak prsteny vyráběly z kůže nebo ze slonoviny.
Snubní prsteny se také dostaly až k Římanům, kteří si to přebrali trochu po svém. Snubní prsteny nebyly symbolem sňatku, ale Římané je braly jako symbol toho, že žena muži patří. Tehdy se začaly prsteny vyrábět z trochu jiných materiálů, konkrétně ze železa. Dokonce existují studie, které říkají, že právě Římané začali rýt do prstenů nejrůznější nápisy.
Prsteny v křesťanské víře
Součástí křesťanské víry se staly prsteny až kolem roku 860 našeho letopočtu. Tehdy se staly prsteny součástí svatebního ceremoniálu v křesťanství. V té době byly brány prsteny za symbol věrnosti.
Až do dvacátého století však nosily prstýnky jen ženy. Muži začali nosit snubní prsteny až od dvacátého století.
zdroj obrázku: pixabay.com